R.I.P. Bowie & Prince

R.I.P. Bowie & Prince

Místo: Clubwash
V letošním roce zemřeli dva…

11. 6. 2016
Zpět

R.I.P. Bowie & Prince, 11. 6. 2016 v 20.30

Datum : 11 . 6 . 2016

Místo : Clubwash

Typ : Hudební

V letošním roce zemřeli dva nezaměnitelní hudebníci, dvě ikony, které ovlivnily vývoj pop i alternativní hudby naprosto zásadním způsobem. David Bowie a Prince. V poslechovém večeru vás znalec a fanoušek jejich díla – Vráťa Dostál provede jejich tvorbou. Program se pak po 22h volně přelije do afterparty, ke které je Clubwash se svou polohou na trase z „Bronxu“ do centra ideálním místem.     

Prince byl génius. To především.

Byl mimořádně nadaný instrumantalista, zpěvák, tanečník, skladatel. Své fanoušky doslova zahlcoval tvorbou: vydal přes čtyřicet desek, přitom až sedmdesát procent jeho díla zůstalo nevydané, v archivu. Ikonou se stal sice v 80. letech, to hlavní přišlo ale později: především v posledních dvaceti letech bylo dobrodružné být mu na stopě.

Zlom nastal po odchodu od Warner Bros, tehdy začal experimentovat nejen s distribucí svých děl, ale i hudebně. A byl přitom schopen vydat i tři desky za rok. Ostatně jen za poslední rok a půl před svým skonem vydal čtyři alba. Některá, třeba Art Official Age, jsou doslova futuristicka.

Pokud jde o styl, těžiště nebo ohnisko jeho tvorby tkví ve funky, ovšem kolem a z něj se rozrůstá pestrá paleta žánrů, výrazových prostředků, přístupů. Jazz, pop, rock, soul, rhythm n blues. Tam všude byl Prince doma, a tam všude byl osobitý a jedinečný.

Nakonec je potřeba zdůraznit, že Prince byl všechno, jenom ne člověk, který by parazitoval na své minulosti: hleděl do budoucnosti. A tak jako to lze říct o díle každého podobně nadaného autora, i pro něj platí, že bude aktuální i dlouho po jeho smrti.

Přijďte se přesvědčit.

All rights reserved. Only to be published with written permission

David Bowie 

Jen dva dny po vydání desky Black Star letos v lednu navždy všechny své fanoušky zcela nečekaně opustil David Bowie.

Odešel člověk, který nám byl průvodcem téměř vším, co v hudbě vzniklo po Beatles. Nejpozději od Hunky Dory ho lze považovat za bytost, která vás v každém svém díle mimo jiné upozorní na to, co se právě v hudbě děje, svým souputníkům také naznačoval, kudy se vydat. Měl dar být stylotvorný a dělal to více jak třicet let. Jak obdivuhodné.

Pokud bychom chtěli pochopit dopad a vliv jeho tvorby, možná nejvýstižnější by bylo nakreslit si síť vztahů a vlivů, provázanost stylů a žánrů, genezi zásadních alb, vzájemných vazeb jednotlivých aktérů, to jak se inspirovali a ovlivňovali.

A v centru toho pavouka, té sítě vztahů, by byl právě on. David Bowie. Od něj by vedly cesty takřka všude, k Lou Reedovi, Iggy Popovi, k Talking Heads, ke King Crimson, Brianu Enovi nebo k Nirvaně, Nine Inch Nails, Arcade Fire a k Amandě Palmer. K undergroundu, k ambientu, k taneční hudbě, k progresivnímu rocku nebo třeba k folku.

A pak tvorba, jeho víc jak pětadvacet alb, to především. Dějiny hudby podle Bowieho. Od Low a Heroes přes 1. Outside a Black Star až po Ziggyho Stardusta. Anebo jinudy, třeba od Heathen a Earthling, přes Black Tie White Noise a Scary Monsters, až po Young Americans, Diamond Dogs a Aladdin Sane. A to celé s kratičkou zastávkou u Transformera Lou Reeda a Idiota Iggy Popa.

Takový byl David Bowie. Přijďte si to dát celý znovu. Promítat se budou i koncerty. A tančit se bude.